Texty

Glosa: Jak se pozná (dobrá) online výstava?

ČT Art, 8. 5. 2020

Dva měsíce karantény přinesly záplavu online výstav. Zavřená muzea a galerie chtěly zůstat v kontaktu s veřejností. Muzea jsou ovšem bytostně spojena s trojrozměrnými předměty, s dotekem jejich autenticity a s prožitkem výstavního prostoru. Dává online chození do muzea smysl? A jak se pozná dobrá virtuální výstava?

Commemorating a Martyr: The Jan Palach Memorial in Všetaty

Cultures of History Forum, 25. 2. 2020

In October 2019, a memorial was opened in the former family house of Jan Palach in the town of Všetaty in the Czech Republic. It was from this house in the small sleepy town, that the 21 year-old student left on the morning of 16 January 1969 and headed into nearby Prague.

V Národním muzeu 17. listopad ukazují, ale téměř nereflektují

Artzóna.cz (Česká televize), 30. 11. 2019

Sametová revoluce je souhrnný název tří výstav, které k letošnímu třicátému výročí listopadových událostí připravilo pražské Národní muzeum. Jak se povedly a co vypovídají o vztahu této instituce, která se v posledních letech těší značným investicím, k 17. listopadu 1989?

„Czech-Slovak / Slovak-Czech Exhibition“ and „2×100“

H-Soz-Kult, 27. 4. 2019

In October 2018, after seven years of reconstruction, the most attractive parts of the historical building of the National Museum in Prague were reopened. Closing its gates for visitors in 2011, the museum had relocated all its collections into external depositories and removed all permanent exhibitions, the oldest of which was installed in the 1890s.

Jubilejní výstavy Národního muzea

Orientace Lidových novin, 23. 3. 2019, s. 23.

V říjnu 2018 se po sedmileté rekonstrukci znovu otevřela část historické budovy Národního muzea. Od té doby si v ní přes 350 tisíc návštěvníků prohlédlo dvě jubilejní výstavy: ke století republiky Česko-slovenskou
výstavu a ke 200. výročí založení muzea přehlídku nazvanou 2 × 100. O muzeu vypovídají více než čistotou zářící fasáda.

Soudobé dějiny v místních muzeích

Historie Otázky Problémy, č. 1, roč. 10, 2018, s. 122–132.

Tato studie se věnuje prezentaci soudobých dějin v českých regionálních, městských a jiných lokálních muzeích. Je součástí projektu Muzeum v diskusi, který od roku 2017 realizujeme v Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. Cílem projektu je vnést do české diskuse o muzeích podněty a inspirace ze zahraničí a vtáhnout do společné debaty muzeology, muzejníky a také historiky.

Jak udržovat Palachův oheň

A2larm, 14. 1. 2019

K Janu Palachovi se dnes hlásí kdekdo, od komunistů přes SPD a Miloše Zemana po antibabišovské iniciativy. Jak smysluplně navázat na jeho odkaz?

Sousedi a konkurenti: Nová muzea a expozice ve střední Evropě

Dějiny a současnost, 8/2018, s. 13–16.

V nejbližším okolí Česka vznikla v posledních letech řada moderních muzejních expozic, jež vzbudily pozornost v globálním měřítku. Muzeum historie polských Židů POLIN, Estonské národní muzeum, Vojenskohistorické muzeum v Drážďanech anebo Muzeum II. světové války v Gdaňsku jsou institucemi, které sbírají muzejní i architektonické ceny a spoluurčují trendy ve světovém muzejnictví. Znovuotevřené české Národní muzeum bude působit právě v tomto kontextu. Jeho expozice budou zahraniční turisté, ale i část domácích návštěvníků nutně poměřovat tím, co předtím zažili v Berlíně, Drážďanech, Varšavě anebo Tartu. Proto se vyplatí zkoumat, jak nová moderní muzea v našem sousedství vznikla a nakolik se s nimi můžeme srovnávat.

V říjnu 2018 jsem byl editorem tématického bloku časopisu Dějiny a současnost s názvem „Jaké (Národní) muzeum potřebujeme?

Muzea a památníky po roce 1989: či příběh vypráví?

Paměť a dějiny, 3/2017, s. 113–116.

Česká muzea a památníky prošly od roku 1989 do současnosti vývojem, který se již může stát předmětem historické reflexe. Následující diskusní příspěvek se o to pokusí. Zaměřím se v něm na vývoj státní politiky dějin uplatňované vůči muzeím a především pak na otázku, jak muzea a památníky v porevoluční éře zachycovaly příběhy jazykově či etnicky ne-českých obyvatel, tedy především Slováků, Němců, Romů a Židů. Přítomnost či nepřítomnost těch „druhých“ v expozicích totiž kromě jiného indikuje, jaký příběh o sobě jako Češi vyprávíme.

Výstavní pomník pro Masaryka

Lidové noviny, 5. 12. 2017, s. 8.

V Národním muzeu právě probíhá výstava s prostým názvem Fenomén Masaryk. K osmdesátému výročí úmrtí prvního prezidenta ji připravil historik Michal Stehlík a jeho tým. Jako každý, kdo se potýká s úkazem TGM, stál před poměrně náročným úkolem: vyhnout se mýtotvornému tatíčkování a tesání dalšího pomníku a vyprávět zajímavě a nově příběh, který byl vyprávěn již nespočetněkrát. Nakolik se to podařilo?

Muzeum mayského lékařství

Dějiny a současnost, 11/2017, s. 30–31.

Muzeum většinou vnímáme jako místo, které stojí mimo náš „reálný“ svět. Vyjímá z něj zaznamenáníhodné předměty a myšlenky a vytváří z nich muzejní exponáty. Mezi „muzealizovanými“ objekty pak prochází návštěvníci a ve vitrínách obdivují zmenšený odraz přírody i lidských dějin. Tolik tradiční obraz muzea. Může to ale být i jinak…

The House of European History: In Search of a Common History and its Future

Cultures of History Forum, 12. 10. 2017

For most Europeans, the opening of the House of European History in May 2017 came most likely as a surprise, that is, if they noticed at all. In principle, the museum was created in an athmosphere of silence, even among the professionals, and without much discussion in the media. The purpose of the museum is to communicate to the public Europe’s common story, which stands above the 28 national histories, and to be a place for exploring and creating a European identity in the future…

Zamrzlé muzeum v zamrzlé zemi

Orientace Lidových novin, 5. 8. 2017, s. 20.

Národnímu muzeu se podařila kolem panteonu úspěšná PR kampaň. Následná diskuse ale ukazuje, že mezi vzbuzením mediální pozornosti a hlubším promýšlením budoucnosti muzea je ještě docela velká propast. Panteon je přitom jenom symbol, v první řadě jde o to, jakou roli chce Národní muzeum sehrávat ve veřejném prostoru…

První muzeum evropské historie

Orientace Lidových novin, 13. 5. 2017, s. 29.

Když se v roce 2007 stal předsedou Evropského parlamentu německý historik a politik Hans-Gert Pöttering, oznámil hned ve svém prvním projevu, že by rád v Bruselu viděl muzeum evropské historie. Po deseti letech příprav byl minulou sobotu Dům evropské historie otevřen. Chce vyprávět jednotný evropský příběh, který stojí nad osmadvaceti národními historiemi. Potíž je v tom, že takový příběh je třeba teprve vymyslet…

Vítejte na hradě, tady je výsernice

Orientace Lidových novin, 1. 4. 2017, s. 25.

České památky navštíví každoročně dvanáct milionů návštěvníků. Rozsáhlejší systém „mimoškolního vzdělávání“ než návštěvy památek v této zemi neexistuje. Jakými principy se prohlídky řídí? Co se na hradech a zámcích dozvídáme? A co bychom se dozvídat mohli? Tři otázky k začátku turistické sezony…

Židovské muzeum Haliče

Dějiny a současnost, 1/2017, s. 30–31.

Židovské muzeum Haliče je muzeum, ve kterém není jediný exponát. Kdo do něj přijde, je proto možná trochu překvapený. Muzeum tvoří jen 144 fotografií a stejný počet popisků. V pěti kapitolách vypráví historii haličských Židů prostřednictvím stop, které se zachovaly do současnosti…

Vojenské muzeum v Drážďanech slaví pět let

Dějiny a současnost, 10/2016, s. 26–27.

Letos v říjnu uplynulo přesně pět let od znovuotevření Vojenského historického muzea v Drážďanech (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr). Zájemci o moderní muzejnictví, kteří si do něj ještě nenašli cestu, by jej neměli minout. A to i přes téma vojenských dějin, které je na první pohled odtažité…

Muzeum nové generace

Dějiny a současnost, 6/2016, s. 30–31.

Letos v říjnu uplynulo přesně pět let od znovuotevření Vojenského historického muzea v Drážďanech (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr). Zájemci o moderní muzejnictví, kteří si do něj ještě nenašli cestu, by jej neměli minout…

Český národ v muzeu

Orientace Lidových novin, 9. 1. 2016, s. 19–20.

V hlavní budově Národního muzea v Praze pracují již několik měsíců dělníci a stroje. Budova prochází generální rekonstrukcí. Po ní se otevře veřejnosti s novými expozicemi. O tom, co se na horní hraně Václavského náměstí chystá, se zatím příliš nemluví. Bude to přitom příběh o nás samotných: jaký jsme vlastně národ a jak se chceme světu (i sami sobě) prezentovat…

Český „komunismus“ v muzeu

In: Česká paměť: národ, dějiny a místa paměť. Praha, Academia, 2014, s. 356–375.

Důvodů, proč nedošlo v raných devadesátých letech k ustavení většího počtu muzejních institucí, je několik. Primárním faktorem jistě byla nechuť k muzeím jakožto profanovanému „médiu“ pro zprostředkování soudobých dějin a zároveň vnitřní ochromení muzejnictví, které se muselo v nových podmínkách jako obor rekonstituovat…

Proč nemáme muzeum komunismu

Orientace Lidových novin, 29. 10. 2011, s. 21–22.

Kromě památníku v bývalém lágru Vojna u Příbrami nemáme u nás s výjimkou několika komerčních projektů žádné muzeum komunistické represe. Budov, které by se daly na tyto účely adaptovat, však stojí hned několik. Jakou roli by vlastně měla muzea komunismu plnit? Pro koho se mají připravovat a co se v nich má vystavovat? A potřebujeme je vůbec?

Za důstojné využití uherskohradištské věznice 

Dějiny a současnost, 2/2011, s. 11.

Uherské Hradiště mohlo mít nový hypermarket, hotel či wellness centrum. Ovšem v budově bývalého rakousko-uherského vězení, kde byli v době nacismu drženi a mučeni političtí vězni, za komunismu i popravováni, a kde se odehrávaly poválečné retribuční procesy. Mohlo k tomu dojít, kdyby ministerstvo spravedlnosti uskutečnilo svůj záměr a prodalo…

Knihy

JAREŠ, Jakub – FRANC, Martin a kol.: Mezi konkurencí a spoluprací: Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945–1968. Praha, Karolinum 2018.

JAREŠ, Jakub – SPURNÝ, Matěj – VOLNÁ, Katka a kol.: Náměstí Krasnoarmějců 2: Učitelé a studenti na Filozofické fakultě UK v období normalizace. Praha, Filozofická fakulta UK a Togga 2012.

BLAŽEK, Petr – EICHLER, Patrik – JAREŠ, Jakub (eds.): Jan Palach ´69. Praha, Filozofická fakulta UK, Togga a ÚSTR ČR 2009.

JAREŠ, Jakub – SPURNÝ, Matěj – VOLNÁ, Katka a kol. (eds.): S minulostí zúčtujeme: Sebereflexe FF UK v dokumentech 70. a 90. let 20. století. Praha, Academia 2014

VOLNÁ, Katka – JAREŠ, Jakub – SPURNÝ, Matěj – PINEROVÁ, Klára (eds.): Prověřená fakulta: KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969–1989. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2009.

SPURNÝ, Matěj – JAREŠ, Jakub – VOLNÁ, Katka: Intellectuals between Collaboration and Independece in Late Socialism: Politics and Everyday Life at the Faculty of Arts, Charles University, Prague, In: Secret Agents and the Memory of Everyday Collaboration in Communist Eastern Europe, edited by Apor Péter, Horváth Sándor and Mark James, p. 171–190. London – New York, Anthem Press, 2017.

Moje další odborné publikace viz bibliografie Historického ústavu AV ČR.

Clipboard